světe
Objevila jsem skvělý způsob života.
Bez počítače.
Takže mě tu zřejmě moc často nezastihnete a příspěvků také moc nebude.
Ani nevíte, kolik mám najednou času. Vždycky jsem se vymlouvala, že nemám čas. Teď chápu, co mi ho tak bralo. Dnešek jsem strávila skoro celý venku, ve vlaku, při chůzi, na louce, pozorujíc mou bývalou učitelku padající z mraků dolů, ležela jsem tam s bývalými spolužáky a bylo mi tak nějak hezky. Nemusela jsem nic dělat, nic důležitějšího neexistovalo, než ležet na té trávě.
Je 23:10, sobota, 24.května. Normálně bych v sobotu seděla do dvou hodin na počítači, psala si o všech možných i nemožných věcech s lidmi, místo toho, abych s nimi někam šla na procházku. Po uložení tohoto příspěvku asi vypnu počítač. Půjdu si lehnout co nejpozději, nerada se ochuzuji o milou sobotu, ale budu dělat něco jiného.
Mám na dnešek zbrusu nový příběh.
Tak mi držte palce, ať se mi v něm líbí.
_________________________________________
Mimochodem, pojďte ven! Pojeďte za týden na Mezi ploty, jen tak ležet. Jen tak třeba nasednout do vlaku, do staré soupravy, co hodně skáče. Nebo si zajít do nějaké pražské kavárny, nebo pojďte na výstavu Pražské kavárny! Minulý týden byla swingová tančírna ve stylu 30.let, proč jste nikdo nešel? Pojďte si zahrát na něco na Stromovku kousek od propadlé díry. Kašlete na školu, na počasí, na peníze…
… PROSTĚ TO UDĚLEJTE…