Konec
Velmi důležitá bude vždy první věta, první slovo, které napíšu. Přežije nad ostatními.
(Kdo to napsal?)
Proto teď dlouho volím, jak začít. Co použít a jestli ihned vychrlit můj nevybouřený pesimismus, nebo ho nechat postupně pouštět.
Ale začátek už jsem stejně napsala, takže je to teď celkem jedno.
Všechno je opět při starém. Čili špatně. Tygr zdrhl. Doslova zdrhl, bez rozloučení, bez pozdravení, bez pohledu, bez slova, bez jakékoliv lítosti, bez smíchu, bez pláče. Já jako
bych se včera TAM proměnila v miliardy molekul vody a vylila se po podlaze.
Měla jsem se opít, potácet se všude a zdravit lidi, seznámit se s někým, kdo by se na mě po čase stejně zase vykašlal.. Vlastně nevím.
Vždyť já toho tolik nechci! Nepřeju nikomu nic špatného, přeju všem štěstí, ale přeju ho také sobě. Jenže ten kdo to řídí všechno, se na mě před časem pěkně vykašlal. Ať je to kdo je to, jednou mu ukážu. Ať je to třeba Bůh, nebo bůh, nebo osud, nenávidím ho.
Připadám si jako ve školce, když se rozdávaly bonbóny a na mě nevyzbylo.
Čím jsem chtěla být jako malá? Chtěla jsem ovládnout svět? Možná jsem tomu věřila. Možná jsem věřila, že jednou budu opravdová princezna, v opravdovém zámku. To bylo to jediné, na čem mi záleželo. Jediný cíl, nic jiného jsem nepotřebovala.
Proč mě ale svět učí, že princezny už nejsou, že na zámku bydlet nebudu, že svět neovládnu?
Kdybych přemýšlela svojí tehdejší duší, měla bych ve svých cílech jasno. Chci pryč, odjet, hodně daleko. S nástroji, barvami, sebou a někým. Chci hrát a malovat, chci se smát, chci zpívat a psát básně, chci se toulat a povídat si s lidmi, a chci to všechno dělat ještě s někým. Chci toho hodně? Já nechci být vystudovaná Mgr, JUDr, PhDr ani MUDr, na tomhle mi vůbec nezáleží. Ale bohužel se to ode mě očekává.
No nic, jdu se učit, abych zítra dostala jedničku, abych prolezla do dalšího ročníku, abych mohla být úspěšná studentka a aby na mě byli rodiče pyšní.
Šťastná stejně nebudu.
Komentáře
Přehled komentářů
chtěla bych napsat něco hrozně potěšujícího. ale nic mě jako obvykle nenapadá. víš, na těch jedničkách nezáleží. záleží na těch barevných snech o putování, hraní, smíchu, na těch záleží. říká se, že vše, co si přejeme se jednou splní. jednou? určitě. můžeš se učit a být poslušné chytré vzdělané a bůh.ještě.ví.jaké dítě, ale důležité je to uvnitř, myšlenky, sny, pocity. vevnitř ti na takových věcech Nemá záležet. nemá? nesmí. protože záleží na tygrech, a to že jeden utekl, neznamená, že se z houští nevynoří další. ani nevíš, jak ti to přeju.
tygři a...
(alžbjetka, 5. 5. 2008 17:41)