naturalistické výčty
Čtu Kerouaca.
Co z toho vyplývá? Že mě opustila pseudointelektuální nálada nutící mě k výběru nějakých vyumělkovaných, omšelých slovních výrazů hodících se snad pro nějaké láskou zničené prokleté básníky. To já nejsem. Nejsem básník, nejsem ani prokletá, nejsem zničená a s láskou já nemám nic společného. Spíš ona nemá nic společného se mnou.
Čtu Kerouaca.
Co dál? Že mám touhu vyplyvnout před ostatní naturalistické prožitky každé chvíle v mém neprožitém životě. Jenže po prvních pokusech zjistím, že není co psát. Ano jako teď.
Tak jsem se začala učit La Démarche od toho profláklého Tiersena. Vlastně ho hrozně miluju ale znáte to. žijete si s nějakou svou osobní hvězdou v uších a je to vesmír. "Znáš Tiersena?" "Cože?!" "Tiersena..Yanna..dělal hudbu k Amélii." "Počkej.. Amélie.. Amélie.. to mi něco.." "Ta reklama na magnesii." "JO! Tddn tddnn. tohle?" "Jo.."
Ach kde jsou ty časy, kdy mi tohle vadilo.
Dneska si všichni strčte někam svoje týrzeny, strčte si tam i svoje podělaný způsoby hraní.
Chtěla jsem tím dojít jenom k tomu, že píseň La Démarche mi nikdo nevezme, stejně tak jako mi asi nikdo nevezme nikdy Ježka.
Za chvíli se pojedu projet na kole. Musím se přinutit do té akce a dojet co nejdál a vrátit se co nejpozději. Tohle dělat každý večer.
Taky se ještě kouknu na Amores Perros protože:
a.) je to jeden z nejsilnějších filmů, co jsem kdy viděla. Budete ho mít v hlavě dlouho potom a nevyženete ho. Budete přemýšlet o tom, jaký je váš život, a že to může být za tři vteřiny úplně jinak.
b) protože tam hraje Gael García Bernal
Právě mi někdo řekl: Nepiš o svém životě. Budeš zklamaná.
Tak fajn. Jednou napíšu knížku o tom, jak si užívám v nočních klubech a popíjím přitom šampaňský s jahodama nebo martini s olivama. Ta knížka se bude jmenovat "Strangers in the night" aby vám u toho zněl Sinatra. Budu se podepisovat pod pseudonymem Charlotte de Carle (netuším kdo to je, někde jsem to teď přečetla a nezní to špatně). Takže na můj vzrušující život si ještě počkejte. Zatím vás budu zahlcovat bombami jakože právě nasedám na kolo, nebo mými sobeckými žvásty o hudebních skladatelích.